Temný Důl - CZ052.3610.5214.043524 - stav 22. 3. 2021

Temný Důl (578 - 690 m n.m.) je místní částí obce Horní Maršov s roztroušenou zástavbou. Obec leží v KRNAPu a v CHOPAV Krkonoše, také v ekologicky významné lokalitě a ptačí oblasti Krkonoše. Místní částí protéká Úpa (lososová voda) a Malá Úpa. Část Temného Dolu leží v PHO III. Území se nachází v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů (dále jen „OP PLZ“). Konkrétně se jedná o OP PLZ lázeňského místa Janské Lázně II. stupně.

Podklady:

Sběrný formulář „Podklady pro aktualizaci PRVK“

Formuláře VUME, VUPE 2017

Zákres stávajících sítí vodovodu a kanalizace vč. objektů na síti

Informace obce Horní Maršov

Územní plán obce Horní Maršov

Obec Horní Maršov má veřejný vodovod, ze kterého je zásobeno veškeré trvale bydlící obyvatelstvo a čtvrtina přechodných návštěvníků. Vlastníkem a provozovatelem je společnost  Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s.
 
Na katastru obce Horní Maršov jsou zdroje pitné vody pro městský vodovod Trutnov – odběr povrchové vody z řeky Úpy a prameniště Rýchory. Povrchová voda je upravována v úpravně vody Temný Důl. Ze zdrojů je voda vedena přes obec dvěma přivaděči DN 400 a DN 225 do soustavy vodojemů městského vodovodu Trutnov. Postupně je vodovodní rozvod rozšiřován i do dalších částí zástavby.
Obecní vodovod je zásobován vodou z následujících zdrojů:
Pro Temný Důl slouží pouze ATS v úpravně vody, ostatní zdroje slouží pro Horní Maršov.
 zdroj Nad nemocnicí - prameniště z roku 1910 se soustavou pramenních jímek o maximální vydatnosti 5 l/s a průměrné 3 l/s. Vydatnost prameniště kolísá v závislosti na množství srážek. Voda ze zdroje je gravitačně svedena přiváděcím řadem DN 60, 80 do vodojemu Nad nemocnicí.
 
 zdroj Rýchory - prameniště z roku 1910 se soustavou sběrných a přerušovacích jímek s jímacími zářezy o maximální vydatnosti 60 l/s. Vydatnost prameniště kolísá v závislosti na množství srážek. Voda ze zdroje je gravitačně svedena litinovým přiváděcím řadem DN 100 do přerušovací komory Vodní Zámek. Z přerušovací komory Vodní Zámek je voda vedena přivaděčem DN 200 do vodojemů pro Trutnov. Ze sběrné jímky nad Vodním Zámkem je veden litinový zásobní řad DN 80 pro zásobování části Horního Maršova pitnou vodou.
 
zdroj Temný Důl - z hydroforové stanice úpravny vody Temný Důl je zásobována malá část obce v lokalitě Temný Důl. Zásobní vodovodní řad z úpravny je propojen s vodovodní sítí v obci a je tak umožněno dotování vodovodu v obci vodou z úpravny vody Temný Důl. Tato možnost zásobení je využívána v případě nedostatku vody ve zdroji Nad nemocnicí nebo při haváriích vodovodu v obci. Na Úpravě vody Temný Důl byla v roce 2016 dokončena její intenzifikace. Intenzifikací úpravny vody došlo k navýšení množství vyčištěné pitné vody na požadovaný výkon Qmax = 130 l/s  a zároveň došlo k optimalizaci hodnot parametrů jakosti pitné vody v souladu s platnými předpisy.  
  
 Prameniště Lágry – prameniště se sběrnými jímkami s jímacími zářezy o maximální vydatnosti 0,7 l/s. Vydatnost prameniště kolísá v závislosti na množství srážek. Voda nevyhovuje požadavkům platných předpisů z hlediska mírně nadlimitního množství železa a radioaktivity. Voda ze zdroje je gravitačně svedena přiváděcím řadem do dvou navzájem propojených vodojemů Lágry. Jedná se o záložní zdroj v současnosti nevyužívaný. Provozovatel o jeho znovuuvedení do provozu vzhledem k malé vydatnosti a špatné kvalitě zatím neuvažuje.
 
Vodojem Nad nemocnicí - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x50 m3 (665,0/662,0 m n.m.) vybudovaný v roce 1910. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena litinovým zásobním řadem DN 150 přes přerušovací komoru Nemocnice (-/632,0 m n. m., objem 1,5 m3) do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Horním Maršově.
 
Vodojem Lágry – dva navzájem propojené zemní vodojemy každý o objemu 10 m3 (-/- m n.m.) ze začátku století. Z vodojemu je zásobní řad propojen s vodovodní sítí  v Horním Maršově.Tento vodojem není aktuálně využívám pro zásobování vodou.
  
Obecní vodovod je propojen s přiváděcím řadem z úpravny vody Temný Důl. Vodovod je rozdělen na 4  tlaková pásma ovládaná:
přerušovací komorou Nemocnice
sběrá jímka č.9 praměniště Rýchory
hydroforovou stanicí na úpravně vody Temný Důl

V budoucnu budou dle potřeby na vodovod napojovány další lokality prodloužením stávajících řadů a prováděna běžná údržba. V případě hrozby trvalého snížení vydatnosti zdrojů - posouzení možnosti zprovoznění prameniště Lágry.

Obec Horní Maršov nemá vlastní použitelné náhradní zdroje pitné vody, ale může být zásobována existujícím propojem z vodovodu Trutnov – z ÚV Temný Důl. Pokud tato varianta nebude možná, bude nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) řešeno jejím dovozem z nejbližšího veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, tj. z města Svoboda nad Úpou.Dále mohou být pro nouzové zásobení využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
 
Případné zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace. Voda by byla dodávána jako užitková pouze tehdy, jednalo by se o vodu z dostupných zdrojů, která by např. momentálně nevyhovovala svou jakostí požadovaným limitům.

Kanalizační síť obce byla rozšířena až do Temného Dolu - po úpravnu vody. Je zde splašková kanalizace. Kanalizační síť v Temném Dole je napojena na kanalizaci v Horním Maršově. Zde byly původní ČOV Serafín, ČOV Očistné centrum a ČOV Za vodou nahrazeny čerpacími stanicemi, jejichž prostřednictvím jsou odpadní vody odváděny na centrální ČOV v Bohuslavicích. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je společnost Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s.
 
Dešťové vody jsou odváděny z obce jednotnou kanalizací a přes dešťové oddělovače jdo řeky Úpy. Přibližně třetina obce je odvodňována dešťovou kanalizací do řeky. Zbytek obce je odvodňován systémem příkopů, struh a propustků do místních vodotečí.
 

V místní části Temný Důl je do budoucna uvažováno s prodloužením kanalizační sítě až k bývalé drtírně dřeva u horního okraje Temného Dolu a objektům na pravém břehu Úpy s napojením na stávající stokovou sít v Horním Maršově a následně budou odpadní vody odvedeny na stávající ČOV Bohuslavice. Toto prodloužení bude rešeno výstavbou nových gavitačních a tlakových řadů, doplněných čerpacími stanicemi. Rovněž bude třeba řešit zkapacitnění výtlaku a čerpadel v ČSOV Pod kopečkem.
 
Do budoucna budou na kanalizaci dle potřeby napojovány další lokality prodloužením stávajících stok a prováděna běžná údržba.
 
Likvidace odpadních vod z okrajových a odloučených částí zástavby bude řešena individuelním způsobem s využitím domovních mikročistíren a žump. Žumpy budou používány pouze v případech, kdy není k dispozici vhodný recipient a kdy hydrogeologický posudek neumožní vypouštění vyčištěných odpadních vod z domovních mikročistíren do podmoku. U rekreačních objektů budou při návrhu domovních čistíren upřednostňovány extenzivní mikročistírny (septik nebo štěrbinová nádrž se zemním filtrem).