Dvůr Králové nad Labem - CZ052.3610.5203.411248 - stav 22. 3. 2021

Dvůr Králové nad Labem (280 - 370 m n.m.) je město v centru s klasickou městskou zástavbou a v periferních oblastech se zástavbou rodinných domků v zahradách. Počet přechodných návštěvníků dosahuje zlomku počtu trvale bydlících obyvatel.
Město leží v CHOPAV Východočeská křída a v PHO 2. vnějšího stupně pro veřejné vodní zdroje. Na katastrálním území Dvora Králové nad Labem se nacházejí PHO I. a II. stupně zdrojů pitné vody pro městský vodovod.
 
Podklady:
Vyplněný sběrný formulář
Jednání se zástupci provozovatele a města
Dokumentace stávajícího stavu vodovodu a kanalizace - GIS provozovatele
Odkanalizování lokality Sylvárov - Žirecká podstráň, Dvůr Králové nad Labem, Ing. Blanka Matějková, studie, 06/2008

Město má veřejný vodovod, ze kterého je zásobeno veškeré trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo. Z vodovodu je zásobeno vlastní město a všechny jeho místní části. Vlastníkem vodovodu je město Dvůr Králové nad Labem a jeho provozovatelem MěVaK Dvůr Králové nad Labem.
 
Zdroje pitné vody pro městský vodovod:
zdroj Janská Studánka – pramenní zářezy vybudované v roce 1936. Průměrná vydatnost zdroje je 7,5 l/s a maximální 11,5  l/s. Voda je gravitačně vedena litinovým přiváděcím řadem DN  125 do Kocbeřského vodojemu nad Dvorem Králové n.L.. V Kocbeři je z řadu odbočka pro zásobování obce Kocbeře (viz 033.01).
zdroj Starý Pramen – pramenní zářezy vybudované v roce 1908. Průměrná vydatnost zdroje je 6,5  l/s. Kvalita vody nárazově (obvykle při deštích) nevyhovuje požadavkům platných předpisů v ukazatelích: mangan a pH. Voda je gravitačně vedena litinovým přiváděcím řadem DN  150 do Starého vodojemu u nemocnice.
Vrt HVA-1 Teplárna – artézská vrtaná studna vyhloubená asi v roce 1970, je hluboký 156,6 m a má vydatnost 40,0 l/s. Voda je z něj čerpána PVC výtlakem DN 200 do úpravny Hrubá Luka.
Vrt HV-1 Hrubá Luka - artézská vrtaná studna vyhloubená asi v roce 1978, je hluboký 137 m a má vydatnost 25,0 l/s. Voda je z něj čerpána PE výtlakem DN 150 do úpravny Hrubá Luka.
Vrt HV-2 Borek - artézská vrtaná studna vyhloubená asi v roce 1988, je hluboký 167,6 m a má vydatnost 12,0 l/s. Voda je z něj čerpána PVC výtlakem DN 150 do úpravny Hrubá Luka.
Vrt HV-3 Žireč - artézská vrtaná studna vyhloubená asi v roce 1988, je hluboký 160 m a má vydatnost 12,0 l/s. Voda je z něj čerpána PVC výtlakem DN 150 do úpravny Hrubá Luka.
Vrt K-1 Lužanka - artézská vrtaná studna vyhloubená asi v roce 1969, je hluboký 126,5 m a má vydatnost 15,0 l/s. Voda je z něj čerpána PE výtlakem DN 150 do úpravny Hrubá Luka. Zdroj se používá pouze pro náhradní zásobování vodou v případě poruchy, jinak je odstaven z důvodu výskytu chlorovaných uhlovodíků.
Vrt V-13 – artézská vrtaná studna v majetku ČEZ, a.s. Teplárna Dvůr Králové n.L.. V minulosti byl tento zdroj využíván pro zásobování veřejného vodovodu a od vybudování vrtu HVA-1 je veden jako záložní zdroj pitné vody.
 
Voda získaná z vrtů je upravovaná na normou požadovanou kvalitu v úpravně vody Hrubá Luka. Úpravna byla postavena v roce 1988 a má kapacitu 136 l/s. Z vody je zde provzdušňováním v aeračních věžích (nainstalovány na podzim 2003) odstraňován CO2 a Rn. Hygienické zabezpečení je prováděno plynným chlórem. Z úpravny je pitná voda čerpána litinovým výtlakem DN 500 do Nového vodojemu u nemocnice. V havarijním stavu je elektroinstalace a čerpací technika u zdrojů a na ÚV. U vrtů je nutná oprava těsnění, aby nedošlo ke kontaminaci podzemního rezervoáru. Provozovatel plánuje vybudování systému řízení.
 
Zásobované území je rozděleno do tří tlakových pásem:.
horní tl. pásmo – ze Starého vodojemu, který je zásoben ze Starého pramene
střední tl. Pásmo - voda je do něj přivedena přivaděčem DN 125 a 150 z vodojemu Kocbeře,
dolní tl. pásmo – toto pásmo je zásobováno gravitačně z Nového (Hlavního) vodojemu u nemocnice.
 
Ve vodovodním systému jsou 4 vodojemy:
vodojem u nemocnice Starý - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x250 m3 (355,25/352,60 m n.m.) vybudovaný asi v roce 1908. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v horním tlakovém pásmu.
vodojem u nemocnice Nový - nadzemní čtyřkomorový vodojem o objemu 4x1350 m3 (355,25/350,00 m n.m.) vybudovaný asi v roce 1988. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v dolním tlakovém pásmu.
V případě vyšší či nižší vydatnosti prameniště Starý pramen (zdroj pro horní tlakové pásmo) je voda převáděna mezi Starým a Novým vodojemem.
Kocbeřský vodojem - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x250 m3 (399,20 / 396,60 m n.m.) vybudovaný asi v roce 1936. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům ve středním tlakovém pásmu. Přebytky vody z tohoto pásma jsou přes redukční ventil přepouštěny do Dolního tlakového pásma.
vodojem U Nádraží - zemní jednokomorový vodojem o objemu 1x250 m3 (335,70/333,20 m n.m.) vybudovaný asi v roce 1941. Vodojem je odstavený z provozu.
Východočeská zoologická zahrada má ve svém areálu umístěny dva věžové vodojemy pro vlastní potřebu.
 
Město Dvůr Králové nad Labem uvažuje s postupnou rekonstrukcí objektů a rozvodných řadů a s modernizací úpravny vody.
V současné době město připravuje výměnu azbestocementového potrubí v délce cca 1,5 km za potrubí z tvárné litiny.

Rozmístění vodojemů a jejich kapacita vyhovují i do budoucnosti požadavkům na zásobení města Dvůr Králové nad Labem a jeho místních částí pitnou vodou. Vodovodní síť je však zatížena vysokými hodnotami přetlaků na síti. Je plánovaná úprava tlakových pásem (navržena redukce tlaku a tím pádem rozdělení na tlaková pásma).
 
V letech 2018-2023 bude provedena výměna starého azbestocementového potrubí, které ohrožuje kvalitu dopravované pitné vody, za potrubí z tvárné litiny (délka cca 1,5 km).
 
V roce 2020 má město investiční záměr na prodloužení vodovodních řadů do lokality Krkonošská v celkové délce cca 1.5 km.
 
Dále doporučujeme postupnou rekonstrukci v rozsahu 60 – 70 % stávající vodovodní sítě. Systematická rekonstrukce již byla zahájena. Bude provedena rekonstrukce úpravny vody (elektroinstalace) a zdrojů (čerpací technika, těsnění vrtů).
Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech města a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací.

Město Dvůr Králové nad Labem má vlastní záložní zdroje pitné vody. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) bude řešeno následovně:
v případě místní havárie budou do systému zásobování pitnou vodou zapojeny záložní zdroje, ze kterých bude voda dodávána do sítě. U zdrojů je třeba sledovat kvalitu.
Pokud nebude možné využít žádný ze zdrojů vodovodního systému, bude pitná voda dovážena z nejbližšího veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, tj. z obcí Choustníkovo Hradiště, Bílá Třemešná, Hajnice nebo Trutnova.
v případě havárie postihující rozsáhlejší území bude náhradním zdrojem pitné vody vrtaná studna U Mléčné farmy na katastru obce Choustníkovo Hradiště, příp. vrtaná studna HA-1 na katastru obce Hajnice.
V obou případech budou pro nouzové zásobení využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
 
Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace – odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem.

Město Dvůr Králové nad Labem má vybudovaný systém jednotné kanalizace, kterým je odpadní voda odváděna na čistírnu odpadních vod, jejíž vlastníkem a zároveň provozovatelem je od 1.12.2019 obchodní společnost Městské vodovody a kanalizace Dvůr Králové nad Labem, s.r.o. ČOV Dvůr Králové nad Labem byla dokončena v roce 1992. V období 7/1992 až 7/1993 byla ČOV ve zkušebním provozu a od 9/1993 v provozu trvalém.
ČOV je kapacitně dimenzována dle původní projektové dokumentace na maximální hydraulické zatížení 20 000 m3/den a maximální látkové zatížení 88 000 EO (5 282 kg BSK5/den) s tím, že v minulosti došlo k ukončení činnosti významných producentů odpadních vod (např. TIBA, a.s.), čímž došlo k výraznému poklesu látkového a objemového zatížení a k související změně provozního režimu ČOV.
Mechanicko-biologická čistírna je určena pro společné čištění splaškových vod z města, odpadních vod ze zoologické zahrady a průmyslových odpadních vod z ostatních drobných provozoven města. Podstatou čistícího procesu je klasický aktivační proces s nitrifikací a částečnou denitrifikací.
Čistírna je tvořena čtyřmi linkami. Vodohospodářským rozhodnutím vydaným OÚ Trutnov (č. j. 1449/93 ŽP-1/Jn ze dne 10.9.1993) byly do trvalého provozu uvedeny pouze tři linky mechanického předčištění (usazovací a vyrovnávací nádrže) a tři linky biologického čištění. Od 8.7.2009 jsou v provozu pouze dvě linky. Po odlehčení v dešťovém oddělovači na kmenové stoce natékají odpadní vody přes objekty hrubého mechanického předčištění – přes strojně těžený lapák štěrku a hrubé ručně stírané česle s šířkou průlin 60 mm – do šnekové čerpací stanice prvního stupně sestávající se ze dvou šnekových čerpadel řady YBA 1550 s kapacitou 630 l/s pro jedno čerpadlo. Z té jsou čerpány odpadní vody na další objekty mechanického předčištění – jemné strojně stírané česle pákové „DOOR“, typ C (2 ks) s šířkou průlin 20 mm, podélně protékaný dvoukomorový lapák písku typu LPP 360 (délka 24 m, užitečný objem 2×233,1 m3, užitečná plocha 2×77,7 m2). Odpadní vody zbavené plovoucích nečistot a těžších minerálních částic jsou následně přiváděny do objektu vyrovnávacích a usazovacích nádrží. V současné době jsou provozovány 2 linky podélně protékaných vyrovnávacích a usazovacích nádrží s mostovými shrabováky kalu UN 12/42/4-600 (délka 28,5 m, užitečný objem 2×1 163 m3, užitečná plocha 2×342 m2). Každý monoblok vyrovnávacích a usazovacích nádrží (1 monoblok – 2 linky vyrovnávacích a usazovacích nádrží, celkem 2 monobloky) disponuje jednou vzduchem míchanou neutralizační jímkou (užitečný objem 2×65 m3), která byla historicky používána v rámci neutralizace silně zásaditých odpadních vod produkovaných zejména textilními závody TIBA, a.s. V současné době se neutralizace odpadních vod neprovádí. Primární kal z vyrovnávacích a usazovacích nádrží je přepouštěn pomocí ručně ovládaných klapek do čerpací jímky, odkud je přečerpáván do zahušťovací nádrže Ø 7,5 m v systému kalového hospodářství.
Mechanicky předčištěná odpadní voda je následně přečerpávána pomocí dopravních čerpadel typu 150-GFHU do objektu biologického čištění. V současné době jsou provozovány 2 linky biologického čištění (v rámci každého monobloku je provozována 1 linka). Každá linka biologického čištění obsahuje 1 selektor (délka 3 m, užitečný objem 122,4 m3, užitečná plocha 36 m2) a 3 aktivační nádrže (délka 1 aktivační nádrže 10,5 m, užitečný objem 1 aktivační nádrže 428,4 m3, užitečná plocha 1 aktivační nádrže 126 m2) – selektor a aktivační nádrž č. 1 jsou provozovány v anoxicko-oxickém režimu. Selektor a aktivační nádrže jsou provzdušňovány jemnobublinným aeračním systémem fy. ASEKO. Na aktivační nádrže navazují podélně protékané dosazovací nádrže s plynulým odsáváním kalu (délka 1 nádrže 37,5 m, užitečný objem 1 nádrže 1 350 m3, užitečná plocha 1 nádrže 450 m2). Množství biologicky přečištěné odpadní vody je měřeno prostřednictvím Venturiho měrného žlabu typu MVŽ 30 BII, který je vybaven ultrazvukovým snímačem US 1200 s registrační jednotkou M4014 (výrobce Fiedler AMS, s.r.o.).
K zahuštění a akumulaci primárního a přebytečného kalu slouží kalové nádrže: zahušťování primárního kalu – ocelová nádrž typu KSB, Ø 7,5 m, s mícháním a stíráním dna (užitečný objem 141 m3, užitečná plocha 34 m2); zahušťování přebytečného kalu – ocelová nádrž typu KSB, Ø 3,6 m, s mícháním a stíráním dna (užitečný objem 31 m3, užitečná plocha 10 m2). K zahušťování přebytečného kalu lze rovněž použít flotační zařízení fy. Sigma Brno, typ SIGMAFLOT 10. Primární kal je čerpán rovnou ze zahušťovací nádrže Ø 7,5 m do vyhnívací nádrže (výška 16,8 m, Ø 10 m, užitečný objem 1 300 m3), přebytečný kal je čerpán ze zahušťovací nádrže Ø 3,6 m přes zásobní a homogenizační nádrž typu ZHN 8 (užitečný objem 8 m3) do vyhnívací nádrže. Směs přebytečného kalu z aktivace a primárního kalu z vyrovnávacích a usazovacích nádrží je ve vyhnívací nádrži zpracovávána v mezofilním pásmu teplot za produkce bioplynu, který je jímán v kovovém šroubovém plynojemu (výška zvonu 4,2 m, Ø 10 m, užitečný objem 250 m3). Bioplyn je následně spalován a vzniklé teplo využíváno pro potřeby ČOV (vytápění provozní budovy popř. obsahu vyhnívací nádrže). Vyhnilý kal je uskladňován v uskladňovací nádrži (výška 16,8 m, Ø 10 m, užitečný objem 1 256 m3) a po zahuštění v ocelové nádrži typu KSB, Ø 9 m, s mícháním a stíráním dna (užitečný objem 295 m3) je čerpán k odvodnění na pásové filtrační lisy typu CENED 1500. Odvodněný kal je předáván externí firmě k dalšímu zpracování.
Od 1.1.2011 je vypouštění odpadních vod z ČOV Dvůr Králové nad Labem povoleno KÚ Královéhradeckého kraje č. j. 13308/ZP/2010-7 ze dne 30.8.2010, platnost povolení do 31.12.2015. Platnost tohoto povolení byla prodloužena rozhodnutím KÚ Královéhradeckého kraje č. j. 14646/ZP/2015-4 ze dne 1.7.2015 do 31.12.2017 a rozhodnutím KÚ Královéhradeckého kraje č. j. KUKHK-17964/ZP/2017-4 ze dne 22.5.2017 do 31.12.2019.
 
Povolení k vypouštění odpadních vod pro stávající ČOV bylo vydané 30. srpna 2010 s platností do 31. prosince 2015 zn. 13308/ZP/2010-7, stanovilo následující limity ukazatelů:
 
                   CHSKCr      BSK5      NL      Ncelk.      Pcelk.
p mg/l            70            12        20        15*         2,0*
 
m mg/l           110          25        40        20**         3
 
t/rok              260          38        60        78           10
  
 
 
Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru jsou v obci ještě následující producenti většího množství odpadních vod:
 
JUTA a.s. - výroba tkanin
DKT s.r.o. - tiskárna textilu
Safari Park Dvůr Králové nad Labem
Arriva Východní Čechy, a.s. - osobní, nákladní doprava
ČEZ a.s. EPO - teplárna
Vánoční ozdoby – DUV družstvo - výroba vánočních ozdob
Carla - čokoládovna
Inotex
Pivovar (EPOS CZ)
 
Uvedené společnosti vypouštějí odpadní vody do kanalizace a na ČOV. ZOO má v plánu vybudovat vlastní ČOV.
 
Dešťové vody z cca 97 % města jsou zachycovány jednotnou kanalizací a jejich převážná část je přes odlehčovací komory vypouštěna do řeky Labe, zbytek odtéká na ČOV. Dešťové vody z cca 1 % města jsou zachycovány dešťovou kanalizací ve správě Technických služeb a vypouštěny do řeky Labe. Dešťové vody z cca 1 % města jsou zachycovány dešťovou kanalizací ve ÚS Královehradeckého kraje a vypouštěny do Hartského potoka přes přepad z odlehčovací komory". (V loňském roce byla vybudována dešťová kanalizace v ul. Tyršova a části ul. Legionářská.)
Dešťové vody ze zbylých ploch jsou odváděny do vodotečí systémem příkopů, struh a propustků.
 
Vzhledem k tomu, že je kanalizačním systémem odváděno velké množství balastních vod, má Město v plánu provedení opatření, která by změnou odtokových režimů vodotečí zaústěných do kanalizace snížila nátok balastních vod na ČOV. V roce 2014 byla realizována dešťová kanalizace délky cca 0.5 km v ul. Smetanova, která odvedla balastní vody do recipientu. V roce 2018 byla realizována dešťová kanalizace délky cca 1 km v části ulice Legionářská a v ul. Tyršova, která odvedla balastní vody do recipientu. ÚS KHK plánuje prodloužení dešťové kanalizace do ulic Krkonošská a Nová Tyršova.
 
Dále je plánováno vybudování systému ochrany vodních zdrojů Královedvorské synklinály.
 
Celková produkce znečištění v aglomeraci Dvůr Králové nad Labem překračuje 10 tis. EO. Z tohoto důvodu byla aglomerace Dvůr Králové nad Labem zařazena do kategorie nad 10 tis. EO.

Stávající ČOV má platné povolení k vypouštění odpadních vod pouze do 31. prosince 2019. Čistírna odpadních vod Dvůr Králové nad Labem byla dosud do 30.11.2019 ve vlastnictví společnosti EVORADO IMPORT a.s. se sídlem náměstí 14.října 1307/2, 150 00 Praha 5. Provoz dosud zajišťovala společnost LITAVE s.r.o. se sídlem Biskupský dvůr 2095/8, 110 00 Praha 1.
Město Dvůr Králové nad Labem vedlo se společností Evorado Import, a. s., řadu let soudní spory o výši plateb za čistění odpadních vod v letech 2005–2013. V tomto období byla prováděna na ČOV jen základní údržba.  
Koupí ČOV a dohodou o vypořádání vzájemných vztahů se zabývali zastupitelé na svém zasedání ve čtvrtek 7. listopadu 2019. Městské vodovody a kanalizace Dvůr Králové nad Labem, s. r. o., (dále jen MěVAK) obchodní společnost založená městem, která je jeho jediným společníkem, odkoupí za 120 mil. Kč od společnosti Evorado Import, a. s., čistírnu odpadních vod. Od 01.12.2019 ji bude vlastnit a provozovat a plánuje provést intenzifikaci stávající ČOV tak, aby vyhovovala případnému zpřísnění požadavků na jakost vypouštěných odpadních vod.
 Zároveň město Dvůr Králové nad Labem doplatí po dohodě cca 37,8 mil. Kč za čištění odpadních vod v období od 1. ledna 2014 do 30. listopadu 2019. Tím dojde k definitivnímu vypořádání vzájemných nároků mezi městem Dvůr Králové nad Labem jako vlastníkem městské kanalizace, společností Evorado Import, a. s., jako dosavadním vlastníkem ČOV a společností Litave, s. r. o., jako dosavadním provozovatelem ČOV. Poté, co budou všechny smlouvy podepsány a dojde ke vkladu kupní smlouvy do katastru nemovitostí a k úhradě vyrovnání, budou ukončeny všechny dosavadní soudní spory, které trvají přes 10 let.
 
S ohledem na stáří kanalizace, použité trubní materiály a především velké množství balastních vod přitékajících na ČOV doporučujeme postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě. Rekonstrukci by měl předcházet průzkum zaměřený na vyhledání úseků potrubí s největším průnikem balastních vod, aby tyto mohly být řešeny přednostně. Za účelem snížení nátoku balastních vod aktuálně město plánuje v letech 2018 - 2025 rekonstrukci vyvložkováním sběračů v ul. Wolkerovo nábřeží.
 
Lokalita Sylvárov bude do roku 2025 z části vybavena splaškovou kanalizací v kombinaci gravitačních a tlakové stoky s čerpací stanicí pro eliminaci nedostatku přirozeného spádu. Systém kanalizace bude napojen na stávající stoku DN 500 v Hejdukově ulici ve Dvoře Králové n. L. a bude jím odkanalizováno cca 110 trvale bydlících obyvatel.
Celkem je navrženo vybudovat 1166 m gravitačních stok, 140 m stok tlakových a 1 čerpací stanice.
Pořizovací náklady v CÚ 2009 dle Metodického pokynu Mze ČR 401/2010-15000 činí 7,632 mil. Kč.
 
V roce 2020 má město investiční záměr na odkanalizování lokality Krkonošská gravitační splaškovou kanalizací s napojením na stávající jednotnou kanalizaci v ul. Tyršova. Celkem je navrženo vybudovat 554 m gravitačních stok.
 
V plánu je výstavba dešťové kanalizace SÚS (Tyršova - 2019, nyní v plánu Nová Tyršova, Krkonošská).