Očelice - CZ052.3607.5202.108901 - stav 22. 3. 2021

Obec Očelice leží podél silnice II/298 Opočno – Třebechovice, poblíž jejího křížení s železniční trati Týniště - Opočno v nadmořské výšce cca 270,0 – 290,0 m n.m.
K obci náleží ještě místní část Městec.
 
Počet obyvatel celkem: 189
 
Zástavba je rozptýlená podél silnice II/298, je venkovského charakteru – převážně rodinné domky a zemědělské usedlosti, zčásti využívané k rekreaci, část obyvatel bydlí v bytových domech. Přímo v obci není významnější vodní tok, zástavba se nachází v povodí bezejmenné vodoteče, která přes rybníky Křovský a Podjem teče do řeky Dědiny (dílčí povodí 1-02-03-044).
Očelice leží na hranicích CHOPAV Východočeská křída.
V obci je farma a.s. Agrospol Bolehošť (areál bývalého ZD) a několik drobných provozoven služeb.
 
Podklady:
Vyplněný sběrný formulář "Podklady pro aktualizaci PRVKUK"
Karty VUME + VUPE 2017 vodovod
Informace provozovatele vodovodu
Informace obce

Obec je zásobena ze skupinového vodovodu Hradec Králové – Litá a to z řadu DN 150, vedeným od obce Mokré kolem Očelic a dále přes Městec do Ledců.
Tato část skupinového vodovodu je tlakově ovládána z vodojemu Kozince 2 x 750 m3, napojena je ale z řadu DN 800, vedeným z Kozinců do Hradce Králové. Potřebné zvýšení tlaků je zajištěno v ATS Mokré, kde je instalováno i hygienické zabezpečení vody.
Akumulace pro tuto část vodovodní skupiny je zajištěna ve vodojemu Kozince 2 x 750 m3 (271.0 / 276.0), který leží již na okrese Náchod. Tlak v síti je dán nastavením ATS a odpovídá požadavkům § 15 vyhlášky 428/2001 Sb. v platném znění.
Vodovod je v majetku a.s. VAK Hradec Králové, provozovatelem je společnost Královéhradecká provozní, a.s., Hradec Králové. Obec Očelice je akcionářem a.s. VAK Hradec Králové.
Kvalita vody je po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou 70/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
Suché období v roce 2018 a v letech předchozích se negativně neprojevilo na vydatnosti zdrojů.
Zemědělský areál má svůj vlastní vodovod se zdrojem v polích pod tratí ČD (směrem k rybníku Křovský). Tento vodovod sloužil původně i pro obec, kdy navazoval na trubní vodojem za spotřebištěm cca 100 m3. Po napojení Očelic na skupinový vodovod byl původní vodojem odstaven z provozu, starší řady po obci byly zakomponovány do systému nového vodovodu a zdroj dnes slouží pouze pro zemědělský areál a.s. Agrospol mezi tratí a silnicí II/298.

Rozvodná vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně nová a vyhovuje. Výjimku tvoří pouze část původního zemědělského vodovodu, který je starší, než napojovací řad.
V návrhovém období se počítá pouze s eventuelním drobným doplněním rozvodů podle potřeb obyvatel. U části původního vodovodu je možno uvažovat o jeho postupné výměně.
Vodovod pro zemědělský areál bude i nadále v provozu, pokud jeho provoz bude vyhovovat technicky a ekonomicky potřebám zemědělského areálu (kapacitně je možno zemědělský areál napojit na veřejný vodovod).
Kapacita vodovodu umožňuje rozvoj obce dle úvah územního plánu.

Problematika nouzového zásobení celé této oblasti je poměrně složitá, neboť se jedná o rozsáhlou vodovodní skupinu, kde klíčovou část odběru tvoří město Hradec Králové.
Z rozborů, provedených v samostatné části PRVK vyplývá, že vrty v prameništi Litá nejsou vhodné jako zdroje pro nouzové zásobení, neboť jsou poměrně zranitelné (leží v zátopové oblasti, z hydrogeologického hlediska mají vymezena velká ochranná pásma s možností ohrožení). Jako zdroj nouzového zásobení je pro tuto oblast navržen přívod vody z Polické pánve, a to v prostoru nátoku do vodojemu Kozince.
Z této úvahy pak vyplývá i návrh nouzového zásobení:
 
Území zahrnující obce Mokré, Očelice, Městec, Klášter. Ledce, Újezdec.
Zdrojem vody pro tuto část je ATS Mokré, napojená na přívod vody z vodojemu Kozince do Hradce Králové. Řešení oblasti bude úzce závislé na způsobu náhradního zásobení Hradce Králové, v zásadě je možné:
- v případě zachování funkčnosti přívodu z Kozinců do Hradce Králové provozovat tento systém jako náhradní zásobení, s regulovaným odběrem podle celkové kapacity přívodu z Polické pánve. Podmínkou je udržení provozu ATS Mokré (v případě výpadku proudu náhradní agregát). Toto řešení by platilo i v případě, že s ohledem na celkové potřeby Hradce Králové bude tento systém provozován s napojením některých vrtů v prameništi Litá, tj. i v kvalitě, která plně nebude vyhovovat požadavkům normy (podmínkou je zdravotní nezávadnost)
 
- v případě, že tento přívod vypadne z provozu, bude do těchto obcí v rámci náhradního zásobení pitná vody voda dovážena. Možnost dovozu je opět z odběrného místa u vodojemu Kozince (vzdálenost do Očelic cca 12 km), nebo v případě funkčnosti severní větve vodovodu z Jílovic (vzdálenost cca 6 km)
 
Ve všech případech se předpokládá, že nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody a se zásobováním z lokálních zdrojů, pokud budou mít vyhovující vydatnost a voda odpovídající jakost.

V obci je vybudována dešťová kanalizace podél páteřní komunikace, systém má dvě hlavní části a to
- nad odbočkou na Městec, tato část pak odbočuje podél silnice na Městec pod zemědělský areál a odtéká povrchově
- v jižní části obce, pod odbočkou nad Městec, trasa pak pokračuje zčásti otevřeným příkopem do prostoru za tratí (mezi trať a silnici II/298, kde je vybudováno předčištění formou několika malých rybníčků).
Technický stav není znám a je třeba jej posoudit podrobnějším průzkumem. Kanalizace je vedena jako dešťová, podle místní pochůzky jsou do ní zaústěny přepady ze septiků, případně jiných čistících zařízení a část odpadních vod ze sociálních zařízení zemědělského areálu (nikoliv zemědělské odpady).
Problémy v obci působí i odtok vod z extravilánu, který je soustředěn zejména podél místní komunikace, navazující na terénní muldu východně od střední části obce.

Vzhledem k počtu obyvatel obce a nutnému rozsahu kanalizační sítě v Očelicích není reálný předpoklad stavby oddílné kanalizace, zakončené stavbou centrální ČOV.
Proto navrhujeme následující kroky:
- pasportizace a podrobnější zhodnocení stavu dnešní kanalizace. Na základě tohoto průzkumu se pak rozhodne o využitelnosti jednotlivých úseků stoky a jejich nutných opravách, potřebných pro rekolaudaci.
- v případě vyhovujícího stavu kanalizace požádat o rekolaudaci stávající dešťové kanalizace na kanalizaci jednotnou
- souběžně s pasportem kanalizace provést i vyhodnocení stavu stávajících rybníčků, do kterých kanalizace ústí, s cílem jejich využití jako dočišťovacích nádrží a zpracovat návrh na jejich legalizaci jako dočišťovací nádrže.
- toto vše bude realizováno za předpokladu, že každý producent odpadních vod bude mít své vody předčištěné v předčistícím zařízení (septik, domovní ČOV). Proto je nutné provést i pasportizaci předčistících zařízení u jednotlivých nemovitostí, pokud vznikne potřeba, tato zařízení rekonstruovat, případně doplnit.
- převedení předčištěných splaškových vod z výustě ze severní části obce do stoky, odvodňující jižní část obce a vytvořit tak ucelený kanalizační systém s jednou výustí, zakončený dočišťovací nádrží.
 
V návrhovém období budou odpadní vody u jednotlivých producentů předčišťovány v předčistících zařízeních (septiky, ČOV). To se týká jak stávajících, tak nově budovaných a rekonstruovaných nemovitostí.
Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě s maximálním zřetelem na zachování dešťové vody v krajině.