Rychnov nad Kněžnou - CZ052.3607.5213.410667 - stav 22. 3. 2021

Bývalé okresní město Rychnov nad Kněžnou i nadále plní funkci regionálního centra bydlení, vybavenosti i pracovních příležitostí, správy a samosprávy, tvoří též výchozí obslužné centrum regionu turistického ruchu a pobytové rekreace pro přilehlou část Orlických hor.
Město leží v údolí řeky Kněžny, v podhůří Orlických hor ve zvlněné hornaté krajině pozvolna přecházející v pohraniční masiv horských hřebenů. Středem zástavby prochází silnice I/14 Rychnov – Náchod, kterou kolmo křižuje silnice II/318 Častolovice – Zdobnice a několik silnic III. třídy. Přes město vede rovněž trať ČD 021 Častolovice – Solnice.
Zástavba města leží v nadmořské výšce od 300,0 (okolí ČOV) až cca do 350,0 m n.m. (Městská Habrová).
V obci je celkem 9723 trvale bydlících obyvatel a cca 20 rekreantů.
 
Obcí protéká řeka Kněžna, do které se (v jádrové části Rychnova) vlévají potoky Javornický a Jahodovský.
K obci administrativně přísluší místní části Dlouhá Ves, Jámy, Lipovka, Litohrady, Lokot, Panská Habrová, Roveň.
 
Zástavba je soustředěná , odpovídající velikostní kategorii obce (kombinace rodinných domků a sídlištní výstavby).  
V obci je několik průmyslových podniků střední velikosti, jsou to zejména:
ASSA ABLOY - strojírenská výroba
Strabag, a.s. - stavebnictví
ČSAD BUS, SÚS - doprava
 
Rychnov leží  v oblasti chráněné akumulace podzemních vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb. V katastru města podél Javornického potoka je přírodní park Les Včelný (vyhlášen rozhodnutím OkÚ Rychnov z roku 1996) .
Městem protéká řeka Kněžna (dílčí povodí 1-02-01-077, do které se v obvodu města napojují z levé strany potoky Jahodovský (1-02-01-078) a Javornický (1-02-01-076). Na Javornickém potoce je městské koupaliště a vodní nádrž Ivanské jezero (cca 1,7 ha).
Koryto Kněžny je dle údajů územního plánu v km 7,29 – 10,73 – přes město upraveno na průtok Q100.
 
Podklady:
Vyplněný sběrný formulář "Podklady pro aktualizaci PRVKUK"
Karty VUME+VUPE 2018 vodovod, kanalizace
Zdroje nouzového zásobování, Krizový plán KHK
Digitální zákres stávajícího vodovodu a kanalizace, AQUA SERVIS a.s, 2018
Nový vodovod v místní části Městská Habrová I. Etapa, JDS projekt, s.r.o., 5/2016
Nový vodovod v místní části Městská Habrová II. Etapa, JDS projekt, s.r.o., 5/2016
Intenzifikace ČOV a odkanalizování místních částí města Rychnov nad Kněžnou, lokalita Městská Habrová, OPTIMA spol. s r.o., 11/2014
Rychnov nad Kněžnou-intenzifikace ČOV, VIS spol. s r.o., DSP+DPS, 6/2019

Obec je zásobena ze skupinového vodovodu Rychnov – Císařská Studánka, který dnes pokrývá většinu centrální části okresu Rychnov nad Kněžnou. Vlastníkem vodovodu je Rychnov nad Kněžnou, provozovatelem AQUA SERVIS a.s. Rychnov nad Kněžnou.
 
Základní informace vodovod:
IČME Vodovod Rychnov n. Kn. - přív. řad, HP: 5213-744107-00275336-1/1
IČME Vodovod Rychnov n. Kn. - přív. řad, DP: 5213-744107-00275336-1/2
IČME Vodovod Rychnov n. Kn. - síť: 5213-744107-00275336-1/3
IČPE Vodovod Rychnov n. Kn: 5213-744107-00275336-1/3-60914076
 
Vodovodní skupina se dělí na 2 samostatné oblasti, které spolu mohou do jisté míry spolupracovat, ale jejichž propojení je za běžného provozu uzavřeno (uzávěr vodovodu je na propojovacím řadu u vodojemu dolního tlakového pásma - Sibiř).
Severní část systému tvoří skupinový vodovod Císařská Studánka, který v současné době zásobuje obce:
Solnice, Ještětice, Kvasiny, Bílý Újezd, Hroška, Masty, Skuhrov, Brocná, Svinná, Lipovka, Domašín, Černíkovice, Lično, Lokot, Litohrady a severní část města Rychnov n. Kn.
Tato skupina z hlediska Rychnova zásobuje jeho místní části Lokot, Litohrady, Lipovku a část města kolem nemocnice, je zde proto uveden její zjednodušený popis .
 
Severní část vodovodní skupiny (Císařská Studánka):
Zdroje vody pro vodovod jsou:
Jímací území Ještětice :
Zde je provedena širokoprofilová šachtová studna a tři širokoprofilové vrty J1, J2 a V4, vystrojené jako trubní studny.
Souhrnná vydatnost prameniště je dle hydrogeologického posouzení i povolení k odběru 50 l/s s tím, že při vlhčích obdobích se celé množství bere z šachtové studny, při režimních poklesech hladiny v sušších obdobích se pak odběr postupně přesouvá na vrty.
Zdroj má oplocené PHO I.stupně a širší PHO, vyhlášená vodohospodářským rozhodnutím z roku 1995. S ohledem na nové ekonomicko právní podmínky (otázka náhrad za omezení činností v PHO) se připravuje celková revize širších PHO.
 
Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita vody je v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, která vstoupila v platnost dne 30.4.2004.
 
Studna Lično s vydatností cca 2,5 l/s je pouze uvedena do klidu a zdroj se spouští v případě větší spotřeby vody nebo provozních komplikací na přívodu vody do Lična.
 
Dodávka vody:
Z prameniště Ještětice se čerpá výtlakem DN 300 voda do vodojemu Solnice 3 x 500 m3 (368,7 / 372,5). Podél výtlaku vede od vodojemu zásobní řad DN 200 na Ještětice, který dále pokračuje v profilu DN 100 do vodojemu Bílý Újezd (50 m3 – 352,0 / 355,0) a samostatně v profilu DN 150 (PVC) do Hrošky.U vodojemu Bílý Újezd je ATS, která čerpá vodu dále na Masty.
 
Z vodojemu pokračuje ve směru na Solnici zásobní řad DN 300, který se dále větví na řady
- DN 250 (dále 200) směrem do Kvasin. Z tohoto vodovodního řadu se čerpá voda dále do vodojemu Hraštice (2 x 100 m3 – 457,0 / 459,7). Z výtlaku na vodojem je přes redukci tlaku zásobena koncová část Kvasin a dále Hraštice a Skuhrov, zásobním řadem z vodojemu Hraštice pak obce Brocná a Svinná.
- DN 300 (dále 250), který vede přes Solnici směrem na Rychnov nad Kněžnou. V Lipovce je z tohoto řadu odbočka DN 150, vedoucí přes Lipovku na Domašín, Černíkovice a Lično, z tohoto řadu pak za Lipovkou ještě odbočuje řad DN 100 pro Lokot a Karolin a řad DN 80 pro Litohrady. Za Černíkovicemi ve směru na Lično je redukce tlaku.
Z tlakového pásma vodojemu Solnice je pak přímo zásobovaná severní část Rychnova kolem nemocnice a bývalých kasáren, hranice zásobené oblasti je v podstatě dána tratí ČD Častolovice - Solnice. Pro novou zástavbu rodinných domků v této oblasti byla z tlakových důvodů provedeny dvě malé ATS, jedna napojena přímo na vodovodní potrubí a druhá přes akumulaci cca 10 m3.
Propojovací řad od Solnice vede pak za nemocnicí do vodojemu dolního pásma Rychnov nad Kněžnou, kde je manipulační uzávěr (dle informace provozovatele je za běžného provozu přivřen tak, aby protékalo pouze množství vody potřebné pro její obnovu v koncové části propojení).
V oblasti kolem vrtu RK-2 v Malé Lipovce se systémy zásobení Císařská studánka a Rychnov prolínají, vrt RK-2 včetně přívodu do sítě je již hodnocen jako součást rychnovské části vodovodní skupiny. V současné době je vrt RK-2 odstaven.
 
Jižní část skupiny – Rychnov:
 
Zdroje vody pro vodovod jsou:
-Střídavě jak vrt RK-1A, tak i RK3.
Vydatnost vrtu 45-50 l/s, voda se zvýšeným obsahem Fe (přes 1mg/l) .
U vrtu je úpravna vody (kapacita 40 l/s s možností krátkodobého přetížení). Technologie spočívá ve vysrážení železa a jeho zachycení na otevřených filtrech, po úpravě se provádí hygienické zabezpečení. Upravená voda se akumuluje v akumulační nádrži 500 m3, odkud se čerpá do vodojemu dolního tlakového pásma.
Jedná se o vrty, jímající vodu z hlubokého horizontu, problematika jejich širší ochrany se v současné době upřesňuje.
 
- Vrt RK-2 Lipovka s vydatností kolem 10 l/s je veden jako pohotovostní zdroj, za běžné situace je mimo provoz. Voda obsahuje zvýšený obsah Fe.
- v případě potřeby dotace ze severní části vodovodní skupiny (od Císařské studánky).
 
Dodávka vody:
Z akumulační nádrže u úpravny vody se voda čerpá přes síť do akumulace dolního tlakového pásma (vodojem Sibiř 1650 m3 – 356,3 / 361,5). Kapacita čerpací stanice na ÚV je v provozním řádu uváděna 50 l/s, její ovládání je radiem od hladiny vodojemu. U akumulace dolního pásma je dále čerpací stanice, která čerpá (opět přes síť) vodu do vodojemu horního tlakového pásma STS 1000 m3 (396,0 / 401,0 ). Kapacita této ČS je 25 l/s.
Čerpací stanice na vrtu RK-2 v Lipovce (pokud si provozní podmínky vyžádají jeho napojení) čerpá vodu do systému dolního tlakového pásma. ČS má kapacitu 10 l/s a je ovládána manuálně.
Z místních částí jsou na systém vodovodu Rychnov napojeny Jámy a Dlouhá ves (na dolní tlakové pásmo) a Panská Habrová (na horní tlakové pásmo). Roveň je napojena na vodovod Vamberk.
Z důvodu nedostatečné kapacity hlavního řadu přes Dlouhou Ves je nutno k zajištění dodávky provozovat starý koncový vodojem Dlouhá Ves (cca 25 m3), který je ve špatném stavebním stavu.
 

Město pro návrhové období do roku 2030 uvažuje s realizací:
 
- běžné opravy a dostavba vodovodní sítě dle potřeb územního rozvoje
- zkapacitnění řadu dolního tlakového pásma do Dlouhé Vsi (umožní současně odstavit nevyhovující malý vodojem Dlouhá Ves).
- počítat s územní reservou pro dostavbu vodojemu dolního tlakového pásma (velikost až 2 x1000 m3, na stejné výškové úrovni jako stávající vodojem Sibiř). Vlastní realizace bude termínově odvislá od vývoje potřeb vody, předběžně se předpokládá (s ohledem na další potřeby města) v dalším výhledu po roce 2030.
- s výstavbou vodovodu v lokalitě Městská Habrová. Jedná se vodovodní řad PE DN 100 o délce 343,9 m. Realizace se předpokládá v roce 2020, výše investičních nákladů dle Metodického pokynu Mze č.j. 401/2010-15000 je cca 1,242 mil. Kč.
 

Jak bylo uvedeno v hodnocení severní části vodovodní skupiny, zdroj vody v Ještěticích (Císařská Studánka) není pro svá poměrně velká PHO a z toho plynoucí zvýšenou citlivost na vnější vlivy vhodný z hlediska požadavků směrnic na zdroje pro nouzové zásobení, je tedy reálný předpoklad, že celou vodovodní skupinu Rychnov – Císařská studánka bude třeba v krizových situacích zásobovat z vrtů hlubokého horizontu v Rychnově, přičemž do severní části skupiny jsou teoreticky možné následující způsoby dopravy vody :
- nouzová zpětná dodávka ze sítě spodního tlakového pásma v Rychnově
Jde tedy o zásobení havarijní s menším tlakem a množstvím (reálné budou omezené odběry v přízemích budov).
- dovoz vody z Rychnova z prostoru ÚV Rychnov (dovozová vzdálenost cca 8 km).
V rychnovské části skupiny se předpokládá nouzové zásobení z vodovodního systému s možným omezením množství dodávané vody a jejího tlaku, eventuelně s dovozem vody ze zdroje NZV Rychnov – RK-1A.
 
V obou částech bude nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.
Problematika náhradního zásobení celé oblasti je poměrně složitá a měla by se řešit podrobněji samostatným materiálem.

Město Rychnov nad Kněžnou má rozsáhlou síť jednotné kanalizace, ukončené mechanicko biologickou ČOV. Na kanalizaci je napojena většina obyvatel. Majitelem kanalizace je Rychnov nad Kněžnou, provozovatelem AQUA SERVIS, a.s.
 
Základní informace kanalizace:
IČME kanalizace Rychnov n. Kn. - Habrová - přívodní stoka: 5213-744107-00275336-3/1
IČME kanalizace Rychnov n. Kn. - Habrová - stoková síť: 5213-744107-00275336-3/2
IČME kanalizace Rychnov n. Kn. - přívodní stoka: 5213-744107-00275336-3/3
IČME kanalizace Rychnov n. Kn. - stoková síť: 5213-744107-00275336-3/4
IČPE kanalizace Rychnov n. Kn. - Habrová: 5213-744107-00275336-3/1-60914076
IČPE kanalizace Rychnov n. Kn.: 5213-744107-00275336-3/4-60914076
 
Z dalších objektů na kanalizaci je významnější retenční nádrž Draha (na konci sběrače B) pro zadržení přívalových vod ve směru od Javornické silnice a čerpací stanice, přečerpávající odpadní vodu z oblasti Zbuzany (sběrač H). Na konci kanalizace je vybudována mechanicko biologická ČOV .
ČOV v původní podobě byla uvedena do zkušebního provozu v prosinci 1995 a do trvalého provozu v prosinci 1996, v období kolem roku 2000 se na ní prováděly drobné úpravy, sloužící převážně k lepšímu odstranění biogenních prvků. V současné době je čistírna provozována jako nízkozatížená aktivace, s úplnou aerobní stabilizaci kalu. ČOV má denitrifikační a nitrifikační zonu a plně vyhovuje současným předpisům . Její kapacita po provedených úpravách je 24880 EO.
Vyčištěná voda je odváděna do řeky Kněžny. Majitelem kanalizace a ČOV je město Rychnov, provoz zajišťuje AQUA SERVIS,a.s.
 
IČME ČOV Rychnov n.Kn.: 5213-761800-00275336-4/1
IČPE ČOV Rychnov n.Kn.: 5213-761800-00275336-4/1-60914076
 
Kromě této centrální ČOV je v Rychnově ještě další významnější čistící zařízení::
- ČOV pro areál nemocnice Rychnov nad Kněžnou s vypouštěním odpadních vod do Kněžny (majitelem ČOV Královéhradecký kraj).
 
ČOV pro bývalou školu v přírodě v Městské Habrové byla v roce 2019 odstavena a odstraněna, kanalizace z Městské Habrové byla napojena na systém městské kanalizace vedoucí na ČOV Rychnov nad Kněžnou.

Město se soustředí do roku 2030 (kromě běžných oprav a dostavby kanalizace, vyvolané potřebami nové zástavby) na následující problémy:
 
-intenzifikaci městské ČOV Rychnov nad Kněžnou. Stavba zahrnuje výměnu technologického zařízení a od toho se odvíjející stavební úpravy a nové objekty ČOV. Bude vybudován 3. stupeň čištění. Kapacita ČOV po intenzifikaci bude 18200 EO. Realizace prací se předpokládá do roku 2025. Orientační náklady stavby nejsou v současné době známy.