Číslo obce PRVKUK | 152421 |
---|---|
Kód obce PRVKUK | CZ052.3607.5213.152421 |
Kód obce | 576808 |
Číslo ORP (ČSÚ) Název ORP |
1121 (5213)
Rychnov nad Kněžnou |
Číslo POU Název POU |
2402 Rychnov nad Kněžnou |
Úplný kód části obce PRVKUK | Název části obce | Kód části obce PRVKUK | Kód části obce RÚIAN |
---|---|---|---|
CZ052.3607.5213.152421.01 | Solnice | 15242 | 152421 |
Obec Solnice je průmyslové středisko,
ležící v údolí řeky Bělé, v podhůří Orlických hor ve zvlněné
hornaté krajině pozvolna přecházející v pohraniční masiv horských
hřebenů. Středem zástavby prochází silnice I/14 Rychnov – Náchod,
kterou kolmo křižuje silnice II/321 Častolovice – Deštné a několik
silnic III. třídy. Zástavba města leží v nadmořské výšce od 320,0
až cca do 350,0 m.
Obcí protéká řeka Bělá a v její severní části náhon Dlouhá strouha
(odbočuje z Bělé na okraji Kvasin, teče po okraji Kvasin a Solnice
a dále napájí Černíkovický rybník.
K obci administrativně přísluší místní část Ještětice. Žije zde
přibližně 2200 obyvatel. Zástavba je soustředěná, odpovídající
veikostní kategorii obce (kombinace rodinných domků a sídlištní
výstavby). Sídlištní zástavba je situována převážně západně od
průtahu silnice I/14
PRVK počítá - i vzhledem k dosavadnímu vývoji - s mírným růstem
počtu obyvatel.
Solnice leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV)
Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb.
Městem protéká řeka Bělá (dílčí povodí 1-02-01-060), náhon Dlouhá
strouha (dílčí povodí 1-02-01-062), nejsevernější část města pak
leží v povodí potoka Močinec- levostranný přítok Ještětického
potoka, dílčí povodí 1-02-03-033/2.
Podklady:
Vyplněný sběrný formulář "Podklady pro aktualizaci PRVKUK"
Územní plán 2017
Informace od provozovatele vodovodu a kanalizace - AquaServis
a.s.
Kanalizační řád Solnice
Název části obce | Obyvatelé | Počet obyvatel | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2002 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2025 | 2030 | ||
Solnice | Trvale bydlící | - | - | - | 1 850 | 1 896 | 1 896 | 1 896 |
Přechodně bydlící | - | - | - | 130 | 130 | 130 | 130 | |
Celkem | - | - | - | 1 980 | 2 026 | 2 026 | 2 026 |
Obec | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Solnice | 2287 | 2198 | 2184 | 2190 | 2208 | 2202 | 2196 | 2211 | 2194 | 2188 | 2239 | 2247 | 2186 | 2323 | - |
Název části obce | Počet připojených na vodovod | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
2002 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2025 | 2030 | |
Solnice | - | - | - | 1 740 | 1 740 | 1 740 | 1 740 |
Položka | Jednotka | 2002 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2025 | 2030 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Průměrná potřeba vody | m3/den | - | - | - | 318 | 318 | 318 | 318 |
Maximální potřeba vody | m3/den | - | - | - | 541 | 541 | 541 | 541 |
Voda specifická z VVR | l/os x den | - | - | - | 146,33 | 146,33 | 146,33 | 146,33 |
Voda specifická z VFC | l/os x den | - | - | - | 217,50 | 217,50 | 217,50 | 217,50 |
Voda specifická z VFD | l/os x den | - | - | - | 150,86 | 150,86 | 150,86 | 150,86 |
Voda specifická z VFO | l/os x den | - | - | - | 116,58 | 116,58 | 116,58 | 116,58 |
Voda specifická z VNF | l/os x den | - | - | - | 71,69 | 71,69 | 71,69 | 71,69 |
Obec je zásobena ze skupinového vodovodu
Rychnov – Císařská Studánka, který dnes pokrývá většinu centrální
části okresu Rychnov nad Kněžnou.
Vodovodní skupina se dělí na 2 samostatné oblasti, které spolu
mohou do jisté míry spolupracovat, ale jejichž propojení je za
běžného provozu uzavřeno (uzávěr vodovodu je v Rychnově na
propojovacím řadu u vodojemu dolního tlakového pásma).
Předmětem dále uvedeného popisu je severní část systému, tj.
skupinový vodovod Císařská Studánka, který v současné době zásobuje
obce:
Solnice, Ještětice, Kvasiny, Bílý Újezd, Hroška, Masty, Skuhrov,
Brocná, Svinná, Lipovka, Domašín, Černíkovice, Lično, Lokot,
Litohrady, Třebešov, Libel, Slemeno, Synkov a severní část města
Rychnov n. Kn.
Vodovod je ve vlastnictví sdružení obcí Vodovodní svaz Císařská
Studánka se sídlem v Solnici, jeho provoz zajišťuje AQUA servis,
a.s. Rychnov nad Kněžnou.
Zdroje vody pro vodovod jsou:
Jímací území Ještětice :
Zde je provedena širokoprofilová šachtová studna a tři
širokoprofilové vrty J1, J2 a V4, vystrojené jako trubní
studny.
Souhrnná vydatnost prameniště je dle hydrogeologického posouzení i
povolení k odběru 50 l/s s tím, že při vlhčích obdobích se celé
množství bere z šachtové studny, při režimních poklesech hladiny v
sušších obdobích se pak odběr postupně přesouvá na vrty.
Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita
dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům
vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. Obsah dusičnanů
se sice blížil normové hodnotě, v současné době je však jejich
koncentrace již konstantní, event. slabě klesající.
Od r. 2014 probíhá pod vedení RNDr Šedy revitalizace prameniště,
celková vydatnost bude 50 l/s a 800 000 m3/rok a maximální bilanční
limit je 1 000 000 m3/rok, dusičnany jsou v přípustném limitu.
V rámci vodovodní skupiny jsou ještě některé původní zdroje, dnes
pro špatnou kvalitu dodávané vody odstavené z provozu a sice:
Vrt Solnice – sokolovna vydatnost cca 8 l/s
Vrt Černíkovice vydatnost cca 10 l/s
Studna Lično s vydatností cca 2,5 l/s je pouze uvedena do klidu a
zdroj se spouští v případě větší spotřeby v Ličně nebo provozních
komplikací na přívodu do Lična.
Dodávka vody:
Z prameniště Ještětice se čerpá výtlakem DN 300 voda do vodojemu
Solnice 3 x 500 m3 (368,7 / 372,5). Podél výtlaku vede od vodojemu
zásobní řad DN 200 na Ještětice, který dále pokračuje v profilu DN
100 do vodojemu Bílý Újezd (50 m3 – 352,0 / 355,0) a samostatně v
profilu DN 150 (PVC) do Hrošky. U vodojemu Bílý Újezd je ATS, která
čerpá vodu dále na Masty.
Z vodojemu pokračuje zásobní řad DN 300, který se dále větví na
řady
- DN 250 (dále 200) směrem do Kvasin a do čerpací stanice Kvasiny.
Z této čerpací stanice se čerpá voda dále do vodojemu Hraštice (2 x
100 m3 – 457,0 / 459,7). Z výtlaku na vodojem je přes redukci tlaku
zásobena koncová část Kvasin a dále Hraštice a Skuhrov, zásobním
řadem z vodojemu Hraštice pak obce Brocná a Svinná.
- DN 300 (dále 250), který vede přes Solnici směrem na Rychnov nad
Kněžnou. V Lipovce je z tohoto řadu odbočka DN 150, vedoucí přes
Lipovku na Domašín, Černíkovice, Třebešov, Libel, Slemeno a Lično,
z tohoto řadu pak pod Lipovkou ještě odbočuje řad DN 100 pro Lokot
a Karolin a DN 80 na Litohrady. Za Černíkovicemi ve směru na Lično
je redukce tlaku. Mezi Solnicí a Černíkovicemi bylo v roce 2007
provedeno přímé propjení řadem DN 150.
Oblast kolem vrtu RK-2 v Malé Lipovce je již hodnocena jako součást
rychnovské části vodovodní skupiny.
Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně dobře koncepčně řešena. Budou prováděny běžné opravy a případné nové výstavby sítí, souvisejících s územním rozvojem města.
Skupina Císařská Studánka představuje
přitom značný nárok na náhradní zásobení (jedná se cca o 7500
obyvatel), je zde proto doporučeno řešení ve více krocích, které
uvažuje:
- vyloučit odběr z centrální studny v Ještěticích a soustředit se
pouze na hlubší vrty. Pokud toto opatření nepřinese potřebný efekt
v kvalitě nouzově dodávané vody, bude nutno se soustředit na
dodávku vody z Rychnova, kde se jeví možnosti:
- nouzová zpětná dodávka ze sítě spodního tlakového pásma v
Rychnově
- dodávka vody z horního pásma RK, možnost pokrytí až 100% potřeby
– je ve zkušebním provozu
- nouzové zpětné čerpání z vrtu RK-2 v Lipovce (voda s obsahem
Fe)
V obou případech jde o zásobení havarijní s menším tlakem a
množstvím (reálné budou omezené odběry v přízemích budov).
Jako poslední krok se pak jeví možnost dovozu vody z Rychnova z
prostoru ÚV Rychnov - vrt RK-1A (dovozová vzdálenost cca 8 km) nebo
RK 3.
Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci
s dodávkami balené vody.
Název části obce | Počet připojených na kanalizaci | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
2002 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2025 | 2030 | |
Solnice | - | - | - | 1 605 | 1 605 | 1 605 | 1 605 |
Název části obce | Počet připojených na ČOV | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
2002 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2025 | 2030 | |
Solnice | - | - | - | 0 | 1 605 | 1 605 | 1 605 |
Položka | Jednotka | 2002 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2025 | 2030 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Produkce komunálních OV | m3/den | - | - | - | 185,42 | 185,42 | 185,42 | 185,42 |
Produkce komunálního znečištění | kg/den | - | - | - | 116,02 | 116,02 | 116,02 | 116,02 |
Produkce průmyslových OV | m3/den | - | - | - | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 0,00 |
Produkce znečištění průmyslových OV | kg/den | - | - | - | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 0,00 |
Kanalizace v Solnici vznikla z původní
jednotné kanalizace její dostavbou, podchycením některých původních
výustí, doplněním o odlehčovací komory a čerpací stanice odpadních
vod.
Stoka „A“ umožňuje odkanalizování části obce Solnice na pravém
břehu Bělé, začíná na ČOV a končí v křižovatce na začátku Kvasin u
mostu. Stoka A podchází před ČOV shybkou tok Bělá. Součástí jsou
boční napojovací stoky v tomto území se třemi odlehčovacími
komorami a odlehčovacími stokami.
Povodí stoky B zajišťuje odkanalizování levého břehu Bělé v
Solnici. Začátek stoky B je v šachtě Š15A v km 0,614 stoky A.
Stoka končí v prostoru nad zámkem v Kvasinách. Stoka B1 prochází v
silnici č.318 v úseku od mlýna k ul. Letohradská a zachycuje stoky
původně zaústěné do náhona. Součástí objektu jsou úseky stok
propojovacích s bočními stokami. Stoky B6 a B7 procházejí vozovkou
po levém břehu Bělé do ČS umístěné pod kostelem. V povodní stoky B
a napojovacích stok je celkem pět odlehčovacích komor.
Stoky F a F1 umožní gravitační převedení vody ze stávajících stok,
dříve zaústěných do potoka Močinec a do Dlouhé strouhy, do čerpací
stanice ČS a přečerpání do kanalizace povodí stoky A. Součástí je i
opravená stávající kanalizace v oblasti u benzinové pumpy u
výpadové silnice I/14 směrem na Náchod. Kanalizace je zaústěná do
ČS Solnice Sever.
Součástí kanalizačního systému jsou tři čerpací stanice:
- ČS 1 umožňuje přečerpání vod z povodí F do povodí stoky A.
- ČS 2 SOLNICE SEVER je podzemní čerpací stanice.
- ČS 3 umožňuje přečerpání odpadních vod ze stok B6 a B7. Jedná se
o podzemní ČS..
Biologická čistírna odpadních vod byla postavena v roce 2007 a
slouží k čištění odpadních vod z intravilánu města Solnice a
Kvasin, okres Rychnov nad Kněžnou. ČOV umožňuje čistit současné i
cílové množství a znečištění odpadních vod, které odpovídá 4500 EO
(ekvivalentních obyvatel).
Odpaní voda natéká z města gravitačně na mechanické předčištění,
což je zajištěno sedimentační vanou se strojním těžením písku a
štěrku. Odpadní voda zbavena hrubých nečistot je přečerpána na
jemné česle a lapák písku. Takto předčištěná odpadní voda natéká do
anoxického selektoru a odtud do denitrifikace a nitrifikace.
Vlastní biologické čištění je pak řešeno jako dvě biologické linky.
K oddělení aktivovaného kalu dochází v dosazovací nádrži a kvalitně
vyčištěná voda je vypouštěna do vodního recipientu Bělá. S ohledem
na přísné požadavky na zbytkovou koncentraci fosforu (Pcelk) ve
vyčištěné vodě na odtoku z ČOV je provedena instalace
defosfatizačního stupně.
Do budoucna je možná výstavba kanalizace v souvislosti s návrhem nových lokalit. Jinak bude prováděna pouze běžná údržba.
Název části obce | Typ investice | ||
---|---|---|---|
Vodovody | Kanalizace | Celkem | |
Solnice | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
Název části obce | Typ investice | ||
---|---|---|---|
Vodovody | Kanalizace | Celkem | |
Solnice | - | - | - |
Datum projednání | Číslo projednání | Typ projednání | Popis |
---|---|---|---|
22. 3. 2021 | ZK/4/172/2021 | usnesení zastupitelstva |