Aktuálně: Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje na svém 14. zasedání konaném dne 12.09.2022 schválilo usnesením č. ZK/14/977/2022 aktualizaci č. 3 "Zásad Zastupitelstva Královéhradeckého kraje pro aktualizaci a schválení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje". Tyto aktualizované zásady jsou účinné od 12.09.2022.  

Solnice - CZ052.3607.5213.152421 - stav 22. 3. 2021

A. Obec

Solnice

Číslo obce PRVKUK 152421
Kód obce PRVKUK CZ052.3607.5213.152421
Kód obce 576808
Číslo ORP (ČSÚ)
Název ORP
1121 (5213)
Rychnov nad Kněžnou
Číslo POU
Název POU
2402
Rychnov nad Kněžnou

Členění obce

Úplný kód části obce PRVKUK Název části obce Kód části obce PRVKUK Kód části obce RÚIAN
CZ052.3607.5213.152421.01 Solnice 15242 152421

B. Charakteristika obce

B.1 Základní informace o obci

Obec Solnice je průmyslové středisko, ležící v údolí řeky Bělé, v podhůří Orlických hor ve zvlněné hornaté krajině pozvolna přecházející v pohraniční masiv horských hřebenů. Středem zástavby prochází silnice I/14 Rychnov – Náchod, kterou kolmo křižuje silnice II/321 Častolovice – Deštné a několik silnic III. třídy. Zástavba města leží v nadmořské výšce od 320,0 až cca do 350,0 m.
Obcí protéká řeka Bělá a v její severní části náhon Dlouhá strouha (odbočuje z Bělé na okraji Kvasin, teče po okraji Kvasin a Solnice a dále napájí Černíkovický rybník.
K obci administrativně přísluší místní část Ještětice. Žije zde přibližně 2200 obyvatel. Zástavba je soustředěná, odpovídající veikostní kategorii obce (kombinace rodinných domků a sídlištní výstavby). Sídlištní zástavba je situována převážně západně od průtahu silnice I/14
 
PRVK počítá - i vzhledem k dosavadnímu vývoji - s mírným růstem počtu obyvatel.
Solnice leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb.
Městem protéká řeka Bělá (dílčí povodí 1-02-01-060), náhon Dlouhá strouha (dílčí povodí 1-02-01-062), nejsevernější část města pak leží v povodí potoka Močinec- levostranný přítok Ještětického potoka, dílčí povodí 1-02-03-033/2.
  
Podklady:
Vyplněný sběrný formulář "Podklady pro aktualizaci PRVKUK"
Územní plán 2017
Informace od provozovatele vodovodu a kanalizace - AquaServis a.s.
Kanalizační řád Solnice

B.2 Demografický vývoj (prognóza)

Název části obce Obyvatelé Počet obyvatel
2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
Solnice Trvale bydlící - - - 1 850 1 896 1 896 1 896
Přechodně bydlící - - - 130 130 130 130
Celkem - - - 1 980 2 026 2 026 2 026

B.3 Vývoj počtu obyvatel v obci (ČSÚ)

Obec 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Solnice 2287 2198 2184 2190 2208 2202 2196 2211 2194 2188 2239 2247 2186 2323 -

C. Vodovody

C.1 Počet obyvatel připojených na vodovod

Název části obce Počet připojených na vodovod
2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
Solnice - - - 1 740 1 740 1 740 1 740

C.2 Bilanční údaje

Položka Jednotka 2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
Průměrná potřeba vody m3/den - - - 318 318 318 318
Maximální potřeba vody m3/den - - - 541 541 541 541
Voda specifická z VVR l/os x den - - - 146,33 146,33 146,33 146,33
Voda specifická z VFC l/os x den - - - 217,50 217,50 217,50 217,50
Voda specifická z VFD l/os x den - - - 150,86 150,86 150,86 150,86
Voda specifická z VFO l/os x den - - - 116,58 116,58 116,58 116,58
Voda specifická z VNF l/os x den - - - 71,69 71,69 71,69 71,69

C.4 Vodovody – popis stávajícího stavu

Obec je zásobena ze skupinového vodovodu Rychnov – Císařská Studánka, který dnes pokrývá většinu centrální části okresu Rychnov nad Kněžnou.
Vodovodní skupina se dělí na 2 samostatné oblasti, které spolu mohou do jisté míry spolupracovat, ale jejichž propojení je za běžného provozu uzavřeno (uzávěr vodovodu je v Rychnově na propojovacím řadu u vodojemu dolního tlakového pásma).
Předmětem dále uvedeného popisu je severní část systému, tj. skupinový vodovod Císařská Studánka, který v současné době zásobuje obce:
Solnice, Ještětice, Kvasiny, Bílý Újezd, Hroška, Masty, Skuhrov, Brocná, Svinná, Lipovka, Domašín, Černíkovice, Lično, Lokot, Litohrady, Třebešov, Libel, Slemeno, Synkov a severní část města Rychnov n. Kn.
Vodovod je ve vlastnictví sdružení obcí Vodovodní svaz Císařská Studánka se sídlem v Solnici, jeho provoz zajišťuje AQUA servis, a.s. Rychnov nad Kněžnou.
 
Zdroje vody pro vodovod jsou:
Jímací území Ještětice :
Zde je provedena širokoprofilová šachtová studna a tři širokoprofilové vrty J1, J2 a V4, vystrojené jako trubní studny.
Souhrnná vydatnost prameniště je dle hydrogeologického posouzení i povolení k odběru 50 l/s s tím, že při vlhčích obdobích se celé množství bere z šachtové studny, při režimních poklesech hladiny v sušších obdobích se pak odběr postupně přesouvá na vrty.
Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. Obsah dusičnanů se sice blížil normové hodnotě, v současné době je však jejich koncentrace již konstantní, event. slabě klesající.
Od r. 2014 probíhá pod vedení RNDr Šedy revitalizace prameniště, celková vydatnost bude 50 l/s a 800 000 m3/rok a maximální bilanční limit je 1 000 000 m3/rok, dusičnany jsou v přípustném limitu.
V rámci vodovodní skupiny jsou ještě některé původní zdroje, dnes pro špatnou kvalitu dodávané vody odstavené z provozu a sice:
Vrt Solnice – sokolovna vydatnost cca 8 l/s
Vrt Černíkovice vydatnost cca 10 l/s
 
Studna Lično s vydatností cca 2,5 l/s je pouze uvedena do klidu a zdroj se spouští v případě větší spotřeby v Ličně nebo provozních komplikací na přívodu do Lična.
 
Dodávka vody:
Z prameniště Ještětice se čerpá výtlakem DN 300 voda do vodojemu Solnice 3 x 500 m3 (368,7 / 372,5). Podél výtlaku vede od vodojemu zásobní řad DN 200 na Ještětice, který dále pokračuje v profilu DN 100 do vodojemu Bílý Újezd (50 m3 – 352,0 / 355,0) a samostatně v profilu DN 150 (PVC) do Hrošky. U vodojemu Bílý Újezd je ATS, která čerpá vodu dále na Masty.
Z vodojemu pokračuje zásobní řad DN 300, který se dále větví na řady
- DN 250 (dále 200) směrem do Kvasin a do čerpací stanice Kvasiny. Z této čerpací stanice se čerpá voda dále do vodojemu Hraštice (2 x 100 m3 – 457,0 / 459,7). Z výtlaku na vodojem je přes redukci tlaku zásobena koncová část Kvasin a dále Hraštice a Skuhrov, zásobním řadem z vodojemu Hraštice pak obce Brocná a Svinná.
- DN 300 (dále 250), který vede přes Solnici směrem na Rychnov nad Kněžnou. V Lipovce je z tohoto řadu odbočka DN 150, vedoucí přes Lipovku na Domašín, Černíkovice, Třebešov, Libel, Slemeno a Lično, z tohoto řadu pak pod Lipovkou ještě odbočuje řad DN 100 pro Lokot a Karolin a DN 80 na Litohrady. Za Černíkovicemi ve směru na Lično je redukce tlaku. Mezi Solnicí a Černíkovicemi bylo v roce 2007 provedeno přímé propjení řadem DN 150.
 
Oblast kolem vrtu RK-2 v Malé Lipovce je již hodnocena jako součást rychnovské části vodovodní skupiny.

C.5 Vodovody – popis návrhového stavu

Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně dobře koncepčně řešena. Budou prováděny běžné opravy a případné nové výstavby sítí, souvisejících s územním rozvojem města.

C.6 Nouzové zásobování vodou za krizové situace

Skupina Císařská Studánka představuje přitom značný nárok na náhradní zásobení (jedná se cca o 7500 obyvatel), je zde proto doporučeno řešení ve více krocích, které uvažuje:
- vyloučit odběr z centrální studny v Ještěticích a soustředit se pouze na hlubší vrty. Pokud toto opatření nepřinese potřebný efekt v kvalitě nouzově dodávané vody, bude nutno se soustředit na dodávku vody z Rychnova, kde se jeví možnosti:
- nouzová zpětná dodávka ze sítě spodního tlakového pásma v Rychnově
- dodávka vody z horního pásma RK, možnost pokrytí až 100% potřeby – je ve zkušebním provozu
- nouzové zpětné čerpání z vrtu RK-2 v Lipovce (voda s obsahem Fe)
V obou případech jde o zásobení havarijní s menším tlakem a množstvím (reálné budou omezené odběry v přízemích budov).
Jako poslední krok se pak jeví možnost dovozu vody z Rychnova z prostoru ÚV Rychnov - vrt RK-1A (dovozová vzdálenost cca 8 km) nebo RK 3.
Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.

C.7 Mapa

D. Kanalizace a ČOV

D.1 Počet obyvatel připojených na kanalizaci

Název části obce Počet připojených na kanalizaci
2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
Solnice - - - 1 605 1 605 1 605 1 605

D.2 Počet obyvatel připojených na ČOV

Název části obce Počet připojených na ČOV
2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
Solnice - - - 0 1 605 1 605 1 605

D.3 Bilanční údaje

Položka Jednotka 2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
Produkce komunálních OV m3/den - - - 185,42 185,42 185,42 185,42
Produkce komunálního znečištění kg/den - - - 116,02 116,02 116,02 116,02
Produkce průmyslových OV m3/den - - - 0,00 0,00 0,00 0,00
Produkce znečištění průmyslových OV kg/den - - - 0,00 0,00 0,00 0,00

D.5 Kanalizace – popis stávajícího stavu

Kanalizace v Solnici vznikla z původní jednotné kanalizace její dostavbou, podchycením některých původních výustí, doplněním o odlehčovací komory a čerpací stanice odpadních vod.
 
Stoka „A“ umožňuje odkanalizování části obce Solnice na pravém břehu Bělé, začíná na ČOV a končí v křižovatce na začátku Kvasin u mostu. Stoka A podchází před ČOV shybkou tok Bělá. Součástí jsou boční napojovací stoky v tomto území se třemi odlehčovacími komorami a odlehčovacími stokami.
 
Povodí stoky B zajišťuje odkanalizování levého břehu Bělé v Solnici. Začátek stoky B je v šachtě Š15A v km 0,614 stoky A.
Stoka končí v prostoru nad zámkem v Kvasinách. Stoka B1 prochází v silnici č.318 v úseku od mlýna k ul. Letohradská a zachycuje stoky původně zaústěné do náhona. Součástí objektu jsou úseky stok propojovacích s bočními stokami. Stoky B6 a B7 procházejí vozovkou po levém břehu Bělé do ČS umístěné pod kostelem. V povodní stoky B a napojovacích stok je celkem pět odlehčovacích komor.
 
Stoky F a F1 umožní gravitační převedení vody ze stávajících stok, dříve zaústěných do potoka Močinec a do Dlouhé strouhy, do čerpací stanice ČS a přečerpání do kanalizace povodí stoky A. Součástí je i opravená stávající kanalizace v oblasti u benzinové pumpy u výpadové silnice I/14 směrem na Náchod. Kanalizace je zaústěná do ČS Solnice Sever.
 
 
Součástí kanalizačního systému jsou tři čerpací stanice:
- ČS 1 umožňuje přečerpání vod z povodí F do povodí stoky A.
- ČS 2 SOLNICE SEVER je podzemní čerpací stanice.
- ČS 3 umožňuje přečerpání odpadních vod ze stok B6 a B7. Jedná se o podzemní ČS..
 
Biologická čistírna odpadních vod byla postavena v roce 2007 a slouží k čištění odpadních vod z intravilánu města Solnice a Kvasin, okres Rychnov nad Kněžnou. ČOV umožňuje čistit současné i cílové množství a znečištění odpadních vod, které odpovídá 4500 EO (ekvivalentních obyvatel).
Odpaní voda natéká z města gravitačně na mechanické předčištění, což je zajištěno sedimentační vanou se strojním těžením písku a štěrku. Odpadní voda zbavena hrubých nečistot je přečerpána na jemné česle a lapák písku. Takto předčištěná odpadní voda natéká do anoxického selektoru a odtud do denitrifikace a nitrifikace. Vlastní biologické čištění je pak řešeno jako dvě biologické linky. K oddělení aktivovaného kalu dochází v dosazovací nádrži a kvalitně vyčištěná voda je vypouštěna do vodního recipientu Bělá. S ohledem na přísné požadavky na zbytkovou koncentraci fosforu (Pcelk) ve vyčištěné vodě na odtoku z ČOV je provedena instalace defosfatizačního stupně.

D.6 Kanalizace – popis návrhového stavu

Do budoucna je možná výstavba kanalizace v souvislosti s návrhem nových lokalit. Jinak bude prováděna pouze běžná údržba.

D.7 Mapa

E. Ekonomická část

E.1 Předpokládané investiční náklady v letech 2015–2030 [tis. Kč]

Název části obce Typ investice
Vodovody Kanalizace Celkem
Solnice 0,0 0,0 0,0

E.2 Investiční náklady v letech 2001–2014 [tis. Kč]

Název části obce Typ investice
Vodovody Kanalizace Celkem
Solnice - - -

E.3 Mapa

F. Aktualizace

Datum projednání Číslo projednání Typ projednání Popis
22. 3. 2021 ZK/4/172/2021 usnesení zastupitelstva