Králova Lhota - CZ052.3607.5202.072613 - stav 22. 3. 2021

Obec Králova Lhota leží při silnici II/308 z Hradce Králové na Nové Město nad Metují, ve výběžku bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou v nadmořské výšce cca 260,0 – 270,0 m.n.m.
Počet obyvatel celkem : 230
 
Zástavba je rozptýlená podél silnice, je venkovského charakteru - převážně rodinné domky a zemědělské usedlosti, zčásti využívané i k rekreaci. Obec leží v povodí řeky Dědiny, v dílčím povodí jejího pravostranného přítoku Haťského potoka (1-02-03-030). Potok začíná na katastru obce - západně od zástavby, kde vytéká z rybníka Závěšťák.
Obec leží v CHOPAV Východočeská křída.
V obci je zemědělská farma firmy Zemspol České Meziříčí a několik drobných podnikatelů.
Do budoucna se předpokládá udržení počtu obyvatel, eventuelně mírný nárůst.
 
Podklady:
Vyplněný sběrný formulář "Podklady pro aktualizaci PRVKUK"
Karty VUME + VUPE 2017 vodovod
Informace provozovatele vodovodu
Informace obce

Obec je zásobena ze skupinového vodovodu Hradec Králové – Litá a to vodovodním okruhem napojeným na jedné straně řadem DN 150 od přívodu do Rohenic, na druhé straně pak řadem DN 150 od Skršic (tento řad je propojen s rozvodnou vodovodní síti  Českém Meziříčí). Z Královy Lhoty pak vodovod pokračuje směrem na Libřice a Lejšovku.
Akumulace pro celou vodovodní skupinu je zajištěna ve vodojemu Bohuslavice 1000 m3 – 304,0 / 308,0, který leží již na okrese Náchod. Tlak v síti se pohybuje kolem 0,25 – 0,35 MPa.
Hlavní vodovodní řad je v majetku a.s. VAK Hradec Králové, provozovatelem vodovodu je Královéhradecká provozní, a.s., Hradec Králové.
Kvalita vody je v souladu s vyhláškou 70/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, kapacita vodních zdrojů skupiny je dostatečná.
 
V roce 2017 bylo na vodovod napojeno 171 trvale bydlících obyvatel.

Rozvodná vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace stávajícím potřebám obce vyhovuje.
V návrhovém období se počítá pouze s eventuelním doplněním rozvodů podle rozvoje obce a potřeb obyvatel.
Kapacita vodovodu umožňuje i rozvoj obce dle úvah ÚPO.

Problematika nouzového zásobení celé této oblasti je poměrně složitá, neboť se jedná o rozsáhlou vodovodní skupinu, kde klíčovou část odběru tvoří město Hradec Králové.
Z rozborů, provedených v samostatné části PRVK vyplývá, že vrty v prameništi Litá nejsou vhodné jako zdroje pro nouzové zásobení, neboť jsou poměrně zranitelné (leží v zátopové oblasti, z hydrogeologického hlediska mají vymezena velká ochranná pásma s možností ohrožení). Jako zdroj nouzového zásobení je pro tuto oblast navržen přívod vody z Polické pánve, a to v prostoru nátoku do vodojemu Kozince.
Z této úvahy pak vyplývá i návrh nouzového zásobení:
 
 Území zahrnující obce Pohoří, České Meziříčí, Rohenice, Králova Lhota, Skršice, Tošov, Jílovice
- v případě zachování funkčnosti vodovodního systému z vodovodu, s regulovaným odběrem podle celkové kapacity přívodu z Polické pánve.
- v případě poškození vodovodního systému dovozem z odběrného místa u vodojemu Kozince (nejdelší dovozová vzdálenost do Jílovic činí cca 10-12 km)
Ve všech případech se předpokládá, že nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody pro okrajové části s menší hustotou zástavby, případně s využitím lokáklních zdrojů, pokud budou mít odpovídající vydatnost a voda vyhovující kvalitu.

Obec má vybudovaný systém dešťové kanalizace, členěný vzhledem k morfologii terénu do 3 samostatných povodí.
V západní části obce tvoří odvodnění převážně silniční příkopy, svedené k Haťskému potoku.
Ve střední části je provedena po obou stranách silnice dešťová kanalizace, vedená částečně povrchově, částečně kanalizací, vedoucí pod chodníkem.
Toto odvodnění je svedené pod zemědělským objektem do příkopu podél komunikace Králova Lhota – Skršice a následně do Haťského potoka.
Východní část za kostelem je stažena do samostatné výusti a melioračním odpadem odtéká rovněž do Haťského potoka.
Celkový rozsah dešťové kanalizace je dle podkladů obce cca 2,0 km, její průměrné stáří 50-60 let. Technický stav odpovídá podmínkám výstavby kanalizace (svépomocná výstavba, stoky byly převážně provedeny jako mělké zatrubnění silničních příkopů).
Do dešťové kanalizace jsou zaústěny přepady ze septiků, případně jiných čistících zařízení.

Obec neplánuje v nejbližší budoucnosti stavbu centrálního oddílného kanalizačního systému, zakončeného odpovídající ČOV.
Hlavním důvodem pro toto je skutečnost, že podél stávající komunikace II/308 je již všechen volný prostor mimo komunikace zabrán ostatními správci podzemních sítí, takže pro uložení splaškové kanalizace by zbývala pouze stávající komunikace II. třídy.
To by ale neúměrně zvýšilo cenu díla nad hranici efektivity.
Dalším důvodem je rozsah kanalizace s ohledem na rozsah obce a s tím související finanční náročnost celé stavby, která převyšuje finanční možnosti obce.
 
Zpracovatel PRVK proto doporučuje:
V návrhovém období do roku 2030:
- zpracovat pasport stávající kanalizace a její podrobnější průzkum pomocí videokamery. Na tyto práce by pak navázaly potřebné opravy a úpravy, nutné k rekolaudaci na stoky jednotné kanalizace (opravy potrubí, doplnění šachet, minimalizace balastních vod, samostatné odvedení přepadu z požární nádrže). Úvaha vychází ze skutečnosti, že v tomto prostoru není reálný povrchový odtok dešťových vod. Součástí této etapy bude i dostavba kanalizace tak, aby byl odstraněn průtok i předčištěných splaškových vod o volné hladině v příkopech.
- prostor pod zemědělským areálem i nadále územně rezervovat pro možnost výstavby ČOV.
- zpracovat studii doplnění kanalizace včetně návrhu umístění a prostorových nároků některého z přírodě blízkých způsobů (biologické dočišťovací nádrže, kořenová ČOV, atp.) proto, aby mohl být nadále využíván stávající způsob zneškodňování odpadních vod z obce, kdy u jednotlivých producentů bude v provozu předčistící zařízení a předčištěná voda odteče do kanalizace, kde se následně dočistí na centrálním zařízení. Ve studii je nutno vyřešit i doplnění kanalizace na výchdní i západní části obce a dopravu vody do centrální části.
 
Čištění OV do doby definitivního vyřešení centrálního způsobu jejich zneškodňování se navrhuje ponechat individuelní pro jednotlivé nemovitosti., s tím že u rekonstruovaných objektů by se měl septik doplnit zemním filtrem, respektive provést nová malá domovní ČOV. Zneškodňování splaškových vod u nových a rekonstruovaných objektů musí být řešeno v souladu s platnou legislativou (Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech).