Úpice - CZ052.3610.5214.174653 - stav 22. 3. 2021

Úpice (330 - 430 m n.m.) je město se zástavbou soustředěnou v centru, ale i roztroušenou podél silnice – místní část Radeč. Počet přechodných návštěvníků dosahuje zlomku počtu trvale bydlících obyvatel.
Na katastrálním území Úpice se nacházejí PHO I. a II. stupně zdrojů pitné vody pro místní vodovod.

Město má veřejný vodovod, ze kterého je zásobeno téměř veškeré trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo. Vlastníkem vodovodu je město Úpice a jeho provozovatelem MěVaK Úpice.
Zdroje pitné vody pro místní vodovod:
Prameniště Mostolinka – jímací zářezy vyhloubené asi v roce 1910(rekonstruované v roce 2018), max. vydatnost 11,0 l/s. Voda je ze zdroje vedena gravitačním litinovým přívodním řadem DN 175 do vodojemu Mostolinka.
Vrt RU-1 v Radči - byl vyhlouben asi v roce 1980, je hluboký cca 60 m a má max. vydatnost 15,0 l/s. Voda je z něj čerpána PVC výtlakem DN 150 do vodojemu Radeč.
Vrt Úpice-Podrač – vrt má max. vydatnost 15,0 l/s. Voda je z něj čerpána ocelovým výtlakem DN 150 do vodojemu Hvězdárna.
Studna Radeč – studna ze začátku století, vydatnost 4 l/s. V současnosti není využívána pro vysoké znečištění dusičnany.
Vrt Regnerova v Úpici – vrt má max. vydatnost 8,0 l/s. V současnosti není využíván pro vysoké znečištění těkavými chlorovanými uhlovodíky.
Ve vodovodním systému jsou 3 vodojemy a podle jejich výškového osazení je zásobované území rozděleno do 3 tlakových pásem:
vodojem Mostolinka - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x250 m3 (-/382,6 m n.m.) vybudovaný asi v roce 1910. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním plynným chlórem. V době malé vydatnosti prameniště Mostolinka je doplňován přepadem z vodojemu Hvězdárna. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v I. tlakovém pásmu.
vodojem Radeč - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x50 m3 (470,0 / - m n.m.). Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním plynným chlórem. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v II. a III. tlakovém pásmu.
vodojem Hvězdárna - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x325 m3 (420,0 / 415,0 m n.m.). Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním plynným chlórem. Vodojem může být dotován čerpáním vody z vodojemu Mostolinka. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v II. a III. tlakovém pásmu.
Vodovodní rozvody ve všech tlakových pásmech jsou navzájem propojeny a zásobování města funguje jako jeden systém.
 
Zbylá část obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Podle informace pracovníka firmy VaK je vydatnost studní dostatečná pouze z části. Informace o kvalitě vody v nich nejsou k dispozici.

Systém zásobování města pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu.
 
Ve vodovodní síti uvažujeme s postupnou rekonstrukcí vodovodních řadů vybudovaných na začátku století v návaznosti na technické posouzení jednotlivých řadů.

Město Úpice nemá vlastní náhradní zdroje pitné vody. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) bude řešeno jejím dovozem:
v případě místní havárie bude pitná voda dovážena z nejbližšího veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, tj. z obce Batňovice, Suchovršice, Havlovice.
v případě havárie postihující rozsáhlejší území bude náhradním zdrojem pitné vody vrtaná studna V3 na katastru obce Velké Svatoňovice a vrtaná studna HA-1 na katastru obce Hajnice.
V obou případech budou pro nouzové zásobení využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.

Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace – odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem.

Město Úpice  mimo místní část Radeč) má vybudovaný systém jednotné kanalizace, kterým je odpadní voda odváděna na čistírnu odpadních vod. Původní kanalizační síť z betonových a kameninových trub DN 300 – 1000 byla v 90.letech částečně rekonstruována a doplněna o kmenové stoky, které podchytily téměř všechny sběrače  mimo Radče) před jejich vyústěním do vodotečí (napojeno cca 86 % trvale bydlících obyvatel). Na ČOV jsou přiváděny odpadní vody od téměř všech obyvatel města (trvale bydlící obyvatelé – cca 86 %, přechodní návštěvníci – cca 63 %). Vlastníkem kanalizace a ČOV je město Úpice a provozovatelem MěVaK Úpice.
Odpadní vody z ostatních částí města  jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Úpice (trvale bydlící obyvatelé – cca 1 %, přechodní návštěvníci – cca 5 %) nebo v septicích s přepadem do povrchových vod (trvale bydlící obyvatelé – cca 13 %, přechodní návštěvníci – cca 32 %).
ČOV Úpice s kapacitou 1750 m3/den a BSK5 420 kg/den byla uvedena do provozu v roce 1997. Jedná se o biologický reaktor typu ECOFLUID CYTICLAR, kde technologický proces čištění je nízkozatížená aktivace se stabilizací kalu a s předřazenou denitrifikací.
Odpadní vody natékají z jednotné kanalizace přes dešťový oddělovač do objektů mechanického předčištění: přes lapák štěrku, hrubé česle s průlinami šířky 55 mm, jemné strojně stírané česle s průlinami šířky 3 mm a vírový lapák písku typu LPO 3000. Z lapáku písku teče odpadní voda do čerpací stanice, odkud je čerpána na biologickou část čistírny: do denitrifikační nádrže (objem 307 m3), z ní do dvou paralelních aktivačních nádrží (objem 2x800 m3) s vestavěnými separacemi. Aktivační nádrž je osazena provzdušňovacími elementy jemnobublinné aerace, které jsou umístěny na dně nádrže. K oddělení aktivovaného kalu od vyčištěné vody dochází v dosazovacích nádržích (užitný objem 2x233 m3, plocha 2x127,5 m2), které jsou vloženy do aktivačních nádrží. Ze dna dosazovacích nádrží je kal přečerpáván čerpadlem zpět do denitrifikační části ČOV.
K zahuštění a akumulaci přebytečného kalu slouží prostor kalové nádrže (objem cca 40 m3) vestavěný v denitrifikaci. Odsazená voda je odváděna zpět do denitrifikace. Přebytečný, zahuštěný kal z čistírny odpadních vod je odvodňován na pásovém lisu KAPLAN KC-800. Odvodněný kal je odvážený na skládku.
Odtok z ČOV Úpice je přes Parshallův žlab P5 do řeky Úpy.
Na čistírně odpadních vod je umístěna jímka na svážené odpadní vody ze žump a septiků. Z jímky jsou odpadní vody v době nejmenšího zatížení ČOV vypouštěny do nátoku na čistírnu.
 
Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru jsou v obci ještě následující producenti většího množství odpadních vod:
Poř. Číslo
 Název producenta
 Charakter
výroby
 Počet zam.
 
 1
 TONAVA a.s.
 strojírenská výroba
 270
 
 2
 JUTA a.s.
 výroba tech. a obal. tkanin
 360
 
 4
 HPM a.s.
 výroba žaluzií, garáž. vrat
 70
 
 5
 OSNADO s.r.o.
 Osobní, nákladní doprava
 39
 
Odpadní vody z firmy JUTA a.s. jsou akumulovány v septicích s přepadem do recipientu. Odp. vody z ostatních firem jsou vypouštěny do městské kanalizace. Odpadní vody ze spol. Tonava a.s. jsou před vypuštěním do městské kanalizace předčištěny.
 
Dešťové vody z cca 93 % města jsou zachycovány jednotnou kanalizací a přes odlehčovací komory vypouštěny do řeky Úpy a potoků Radečky a Rtyňky. Dešťové vody ze zbylých ploch jsou odváděny do vodotečí systémem příkopů, struh a propustků.
 
V rámci zpracování pasportizace kanalizace je posuzován technický stav kanalizace a na základě tohoto posouzení provozovatel určí úseky, které bude třeba rekonstruovat.
 
Úpice byla usnesením vlády ČR č.1236 z 9.12.2002 zařazena do kategorie aglomerací s velikostí 2 000 - 10 000 EO, u kterých se předpokládá zajistit požadavky směrnice 91/271/EHS do konce roku 2010.
V Regionálním plánu implementace byla v Úpici navržena postupná dostavba kanalizačních sběračů v dalších částech města.
 
Na ČOV Úpice jsou přiváděny k čištění také odpadní vody z obce Batňovice - cca 20 - 25 tis. m3/rok.
 
Celková produkce znečištění v aglomeraci Úpice se pohybuje v rozmezí 2-10 tis. EO. Z tohoto důvodu byla aglomerace Úpice zařazena do kategorie 2-10 tis. EO.

Stávající úroveň technologie čištění odpadních vod a technický stav ČOV Úpice již není dostačují pro plnění současných parametrů vyčištěné odpadní vody předepsaných platným vodoprávním povolením. Aktuálně probíhá intenzifikace a modernizace městské čistírny odpadních vod s cílem dosáhnout kapacity 5 500 EO.
 
S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v Úpici postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě. Časový harmonogram rekonstrukce kanalizační sítě uvažuje s kompletním dokončením nejpozději do roku 2050.
 
Likvidace odpadních vod z okrajových a odloučených částí zástavby bude řešena individuelním způsobem s využitím domovních mikročistíren a žump. Žumpy budou používány pouze v případech, kdy není k dispozici vhodný recipient a kdy hydrogeologický posudek neumožní vypouštění vyčištěných odpadních vod z domovních mikročistíren do podmoku. U rekreačních objektů budou při návrhu domovních čistíren upřednostňovány extenzivní mikročistírny (septik nebo štěrbinová nádrž se zemním filtrem).
Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech města a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací.